Zámek Hradec nad Moravicí

je tvořen komplexem budov tzv. Bílého zámku a tzv. Červeného zámku. Bílý zámek stojí na místě slovanského hradiště (8. století), kde byl v 11. – 13. století postaven přemyslovský knížecí hrad. Na renesanční zámek s okrasnou zahradou byl tento přestavěn na konci 16. století. Dnešní empirovou podobu získal po požáru v roce 1796, kdy byl přebudován podle projektu Jana Mihatsche. Další zejména interiérové úpravy v duchu romantismu byly provedeny v letech 1845 - 1859 podle návrhu Karla Klumpnera a po roce 1861 podle Karla Lüdeckeho. Mezi lety 1874 - 1891 byly podle návrhů A. Langera a F. Händela postaveny další objekty areálu – Bílá věž, hradební zeď s terasou a tzv. Červený zámek, inspirované režnými hradními stavbami německého středověku. Zámecký areál dotváří anglický park s rozlohou cca 63 ha, založený v roce 1796.

Zámek Bruntál

je významným objektem dokumentujícím vytvoření pozoruhodného spojení renesančního a barokního slohu z pozdně gotického hradu. Svůj originální půdorys ve tvaru lomené téměř kruhové výseče a honosné arkádové nádvoří získal zámek při renesančních úpravách v letech 1556 - 1608. Po bitvě na Bílé hoře získává bruntálský zámek Řád německých rytířů. Do dnešní barokní podoby byl upraven architektem F. A. Neumannem v letech 1766 - 1769. Ve veřejnosti přístupných sálech, pokojích a reprezentativních místnostech zámku s dochovanými rokokovými nástěnnými malbami je instalováno původní vybavení, knihovna a zbrojnice. V interiérech se zachovala i bohatě zdobená rokoková kamna. K zámecké budově přiléhá park přírodně krajinářského charakteru o rozloze 2,57 ha, jehož součástí je salla terrena a barokně upravený prostor v přední části.

Kaple sv. Kříže (tzv. švédská kaple) v Opavě

- jedná se o významný doklad slezské cihlové gotické architektury, která byla založena Přemkem Opavským jako zádušní svatyně. Stavba vznikla v letech 1390 – 1394 na oktogonálním půdoryse. Svůj dnes zažitý název – švédská kaple – získala v souvislosti s využíváním objektu Švédy v období třicetileté války k protestantským bohoslužbám. V interiéru kaple se dochovaly kvalitní, velmi ceněné nástěnné malby z 1. poloviny 15. století. Tématicky ojedinělý cyklus vyobrazuje 15 znamení konce světa.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě

je nejvýraznější nemovitou kulturní památkou Opavy. Z hlediska stavebního je tvořen trojlodní gotickou chrámovou architekturou z režného zdiva, jejíž stavba započala kolem roku 1300 a byla ukončena realizací "staré" sakristie v roce 1361. Kostel svou monumentální hmotou a především dvojicí různě vysokých věží výrazně zasahuje do panoramatu města. Na výzdobě interiéru se podíleli především slezští umělci. Obrazy v presbytáři maloval moravský jezuita Ignác Raab, mramorový náhrobek Karla z Liechtensteina v kněžišti je dílem opavského sochaře Jana Jiřího Lehnera z poloviny 18. století, autorem hlavního oltáře byl sochař J. Schubert a olejomalby jsou dílem F. I. Leichnera.

Důl Michal v Ostravě

Představuje mimořádně hodnotný autentický průmyslový areál po stavební i technické stránce. Zásadní vliv na podobu dolu měla přestavba dokončená v roce 1915, která byla realizována podle projektu významného architekta vídeňské školy Františka Fialy. Součástí areálu je jedinečný soubor elektrických těžních strojů a kompresorů z počátků elektrifikace. Provoz na dole Michal byl ukončen v roce 1994. Koncepce jeho památkové ochrany a obnovy směřuje k zachování celého areálu v podobě z doby provozu, jako by lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli a zanechali vše na svém místě.

Památník obětem nacistického teroru v Havířově-Životicích

je mementem na událost ze dne 6. srpna 1944, při které gestapo zastřelilo 36 občanů ze Životic a okolních obcí. Autorem díla je akademický sochař Franciszek Świder z Karviné. Slavnostní odhalení památníku se uskutečnilo v roce 1949 u příležitosti 5. výročí "životické tragédie". V roce 1984 byla v blízkosti památníku postavena moderní budova, která je dnes pobočkou MUZEA TĚŠÍNSKA v Českém Těšíně a ve které je instalována expozice zaměřená na politický vývoj, koncentrační tábory a odboj proti německé okupaci v letech 1938 – 1945.

Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích

upomíná na významného českého buditele a historika 19. století. Rodištěm Františka Palackého je objekt bývalé staré školy z roku 1796, ve kterém byla instalována expozice věnovaná životu a dílu tohoto zakladatele české odborné historiografie od jeho narození až po působení v Praze. Areál doplňuje bronzová portrétní socha Františka Palackého od soudobého sochaře Vladimíra Navrátila.

Památník J. A. Komenského ve Fulneku

je umístěn do budovy bývalého bratrského sboru, místa posledního pobytu Jana Ámose Komenského v Čechách před jeho odchodem do vyhnanství. Jedná se o architekturu gotického založení, která byla přestavěna v letech 1610 – 1621 a celkově byla v roce 1701 přebudována na nemocnici s kaplí.